Po vítězství na LUC 2025 | Berlin "Nevím, jak to vysvětlit, ale cítila jsem to vítězství ještě předtím, než se stalo. Před vyhlášením výsledků jsem se v myšlenkách obrátila k Bohu a vesmíru se slovy: ‚Jestli to opravdu potřebuji, ať je to moje!‘ A když jsem uslyšela své jméno, pochopila jsem, že je to opravdu moje! Pamatuji si jen, jak se mi třásla kolena, a před očima mi proběhlo všech 10 let cesty, neúspěchy, chyby i pochybnosti. Jako by to všechno bylo potřeba právě pro tenhle okamžik."

Olena

"Moje myšlenky byly: ‚Opravdu jsem to dokázala? První místo??? Jsem na sebe tak hrdá.‘ Tak moc jsem se bála — byla jsem strašně vyděšená už jen z cesty, natož z účasti. Myšlenek bylo málo, ale emocí mnohem víc. To štěstí, když si dokážeš, že to zvládneš, svět to vidí a že to všechno není náhoda 👌🏻 A pak přišel šok ze štěstí a uvědomění, že jsem ŠAMPIONKA 😍 Ten pocit se nedá koupit za žádné peníze na světě. Mnohokrát jsem chtěla až do posledního dne odstoupit z jedné nominace, ale z nějakého důvodu jsem se neodvážila."

Maryna

«Pro mě moje práce není jen profese. Je to poslání, díky kterému pomáhám ženám cítit sebevědomí, krásu a inspiraci každý den. Když jsem uslyšela, že jsem právě já získala první místo, měla jsem pocit, jako by se mi země propadla pod nohama. Všechno kolem se rozmazalo, nic jsem si nepamatovala, cítila jsem jen, jak mi srdce vybuchuje štěstím. V tu chvíli jsem prostě nemohla potlačit slzy — tekly samy, tak silné, opravdové slzy radosti, které se nedaly zastavit. Neovládala jsem se — prostě jsem plakala neuvěřitelným štěstím, z vědomí, že se to stalo právě mně. Byl to moment, kdy se smísila hrdost, úleva, vděčnost a bezmezná láska k mé práci. Tehdy jsem pochopila, že veškeré úsilí, probdělé noci a víra v sebe nebyly marné».

Mariana

«Upřímně řečeno, nejela jsem na šampionát pro medaile — jela jsem si pro kritiku, zkušenosti a nové znalosti. Ale když jsem uslyšela, že jsem obsadila třetí místo v nominaci Total Blond, prostě se mi zatajil dech. Byl to úžasný pocit — hrdost, nadšení, víra v sebe. Už jsem se chystala domů, ještě jsem si úplně neuvědomovala, co se stalo, když najednou — v nominaci Airtouch oznamují moje jméno na 2. místo. Srdce mi začalo bláznivě bušit, dech se mi znovu zastavil a slzy se mi samy nahrnuly do očí. Přetékala jsem emocemi — štěstím, údivem, vděčností. Bylo to něco neuvěřitelného. Okamžik, který si budu navždy pamatovat».

Alina

«Byla jsem si jistá, že v své nominaci obsadím místo na stupních vítězů, ale když začali vyhlašovat 3. a 2. místo a moje jméno nezaznělo, emoce vrcholily. Když oznámili, že jsem na 1. místě, pocítila jsem zároveň hrdost na sebe a zároveň se mi tomu nechtělo věřit».

Olia

«Když bylo moje jméno vyhlášeno mezi laureáty soutěže koloristů, pocítila jsem vzrušení, radost a vděčnost. Byl to moment, kdy se dlouholetá práce, zkušenosti a láska k profesi spojily v pocit skutečného profesního úspěchu. Pro mě je toto ocenění nejen vítězstvím, ale uznáním mého stylu, vkusu a oddanosti profesi. Potvrdilo to, že neustálý rozvoj a upřímná inspirace vždy přinášejí výsledky. Tato zkušenost mě inspiruje nejen k zdokonalování techniky a objevování nových odstínů krásy, ale také k sdílení znalostí se svými žáky — k předávání zkušeností, podpoře jejich růstu a společnému objevování nekonečného světa barev».

Svitlana

«Rok 2025 pro mě byl výjimečný. Poprvé jsem se zúčastnila šampionátu Level Up Champions 2025 v Berlíně a získala 2. místo v nominaci "Volume Queen". Tyto emoce se nedají popsat slovy — jela jsem tam přece jen proto, abych se zúčastnila, získala zkušenosti, inspirovala se a viděla, jak pracují ostatní mistři. Ale když mě vyvolali na pódium, pocítila jsem opravdové nadšení. Byly to nezapomenutelné chvíle — radost, hrdost a vědomí, že jsem na správné cestě. Tento šampionát se pro mě stal nejen oceněním, ale bodem růstu a jistotou, že dokážu víc. A i když moje cesta mistra teprve začíná, už teď vím jistě: nejdůležitější je věřit v sebe, vložit do práce duši a nikdy se nezastavovat».

Valeriia

«Vždycky hledám, vždycky jsem v pohybu. Ale už teď vím — to, co tvořím, má svou energii a to dělá mé práce výjimečnými. Když mě zavolali na podium, byl to okamžik, který si budu navždy pamatovat. Pro mě byl výstup na pódium naprostým překvapením — mezi desítkami účastnic, skutečných mistrů a expertů v oboru, jsem nečekala, že uslyším své jméno. Dívala jsem se na všechny kolem — tak silné, sebevědomé, zkušené — a nemohla jsem uvěřit, že stojím vedle nich. Ale v tu chvíli jsem pochopila: porotci ve mně viděli něco, v co jsem sama ještě úplně nevěřila. Toto uznání se pro mě stalo symbolem, že cesta, kterou jsem si vybrala, je správná. Nejen práce, ale poslání. Každá kapsle, každý pramen vlasů, každý pohyb rukou — teď už to není jen technika, ale kousek duše mistra, který dokáže proměnit ženskou krásu v umění».

Kateryna

«Pro mě krása není jen vzhled, ale i sebevědomí, které každý den pomáhám svým klientkám najít. Když na pódiu zaznělo moje jméno jako vítězky v nominaci „Lehké lokny“, na chvíli jsem ztuhla. Měla jsem pocit, že se mi zastavilo srdce a pak vybuchlo radostí. V hlavě mi proběhly všechny probdělé noci, tréninky, kurzy, pochybnosti i víra ve vlastní síly. Byl to moment, kdy jsem pocítila — všechno mělo smysl. Přetékala jsem hrdostí, vděčností a neuvěřitelným štěstím. Stála jsem s úsměvem a cítila, jak se mi splnil další sen».

Anna

«Když bylo oznámeno mé jméno mezi laureáty šampionátu, všechno uvnitř se zastavilo. Byl to ten moment, kdy se roky každodenní práce, zdokonalování techniky, studia v různých zemích a lásky k profesi spojily v jedno — pocit skutečného profesního triumfu. Přijela jsem na tento šampionát s hlubokým vědomím své síly. Věděla jsem, kolik jsem toho prošla — od vlastní studia v Černé Hoře po výuku v USA, od prvních klientů po mezinárodní žáky a neustálé úsilí o dokonalost. Věděla jsem, že jsem mezi těmi nejsilnějšími. A když zaznělo mé jméno, nebyla to jen milá zpráva — bylo to potvrzení celé cesty, kterou jsem ušla. Pro mě toto ocenění není jen cena, ale uznání stylu, práce, oddanosti profesi a víry v sebe. Ale také velmi jasně chápu: skutečné mistrovství nemá hranice. Je kam růst, jsou cíle, které teprve čekají. A jsem připravena jít dál — učit, inspirovat, vytvářet krásu a sebevědomí v každém člověku, který ke mně přijde. Tento moment se stal důležitým krokem na mé velké cestě. A to je teprve začátek 🏆✨».

Yelyzaveta

«Nevím, kdo pro co na tento šampionát jel... Já jsem jela pro silné emoce, samozřejmě, a pro vítězství! Cítit se naživu (což nám bohužel v dnešní době chybí). Živá a plná sil, být tady a teď, opravdová, toužící, schopná! Protože při každodenní, mravenčí, rutinní práci ne vždy objektivně zhodnotíte svou profesionální úroveň. To, že jsem byla v Berlíně letos na podzim, to už je úroveň. Jsem vděčná za moment, kdy jsem ve stories u Nastii viděla informaci o takové události. Ani vteřina váhání, dokonce i před zjištěním ceny jsem se rozhodla, že tam musím být, mezi silnými, mezi nejlepšími. Protože mnoho lidí má profesionální zkušenosti, ale dosud si je nemohli změřit. Jak se říká — ukázat se a podívat se na lidi. A bylo se na koho dívat — přehlídka hvězd. I mezi těmi hvězdami zaznělo mé jméno. Je to příjemné? Samozřejmě, hrdost a zároveň připomenutí, že každé jméno není náhodná loterie, ale plodná, vědomá práce každý den. A teď máme 365 dní na to, abychom se připravili na další Level Up, tentokrát v Barceloně. Čas běží, uvidíme se za rok, ale já už budu v porotě. Holky, které byly našimi porotkyněmi, říkají, že to nebylo lehké!»

Svitlana

«Když zaznělo moje jméno, čas jako by se zastavil. Na chvíli mi srdce zabušilo tak hlasitě, že přehlušilo všechno kolem — potlesk, hlášení, dokonce i mé vlastní myšlenky. Pak přišlo uvědomění: stalo se to. Všechny ty partie, vypjaté tahy a poslední úsilí — nebyly marné. Vlna radosti mě zaplavila celou. Pocit triumfu se smísil s lehkým šokem: opravdu jsem mezi nejlepšími. Pohledy ostatních, úsměvy, upřímné gratulace — všechno se zdálo trochu neskutečné, jako sen. Nebyl to jen okamžik — bylo to vnitřní vítězství, důkaz pro mě samu, že můžu, že jsem toho hodna, že ve hře stejně jako v životě správná strategie, trocha rizika a víra v sebe — dělají divy».

Nadiia

«Účast na šampionátu pro mě byla naprosto spontánním rozhodnutím. Ale nejživější vzpomínkou nezůstala samotná soutěž, nýbrž opravdový vír emocí, který jsem zažila během pouhých 24 hodin. Nejdřív — nadšení a zvědavost, očekávání setkání s kolegy, touha nechat se inspirovat atmosférou tohoto velkolepého svátku krásy. A pak — zklamání a dokonce zoufalství, když jsem poprvé uviděla svou modelku a pochopila, že její vlasy se vůbec nehodí pro nominaci „Air touch“, ve které jsem byla zaregistrovaná. Do startu zbývalo méně než 12 hodin. Uvědomovala jsem si, že s takovým typem vlasů je třeba pracovat velmi jemně, beze spěchu a už jsem se téměř rozhodla odstoupit. Ale díky Marianně, která našla správná slova a přesvědčila mě, abych se nevzdávala, jsem své rozhodnutí změnila. Podle podmínek šampionátu bylo třeba předem připravit jednu polovinu hlavy a během soutěže provést práce na druhé části. Pustila jsem se tedy do předběžné fáze s hlavním cílem — zachovat kvalitu vlasů modelky, i když to sníží šanci na úspěch. V den šampionátu jsem prostě poctivě dělala svou práci s vědomím, že pravděpodobnost výhry je téměř nulová. Ale v určitém momentu mi připadalo, že mě podporuje celý svět — známí i neznámí lidé. Personál na místě se ptal, jestli něco nepotřebuji, porotci se zajímali o každou fázi procesu a já cítila podporu přátel a blízkých, kteří zůstali na Ukrajině. A samozřejmě obrovskou oporou mi byl můj syn, který byl ten den se mnou. Reálně jsem situaci hodnotila a ani jsem nedoufala v umístění na stupních vítězů. Proto když při vyhlašování vítězů zaznělo mé jméno — na chvíli jsem prostě ztuhla úžasem. A pak, když jsem kráčela po červeném koberci k pódiu, cítila jsem, jak pochyby mizí a ustupují nadšení, radosti, vděčnosti a vědomí, že nemožné — je možné! Jsem nesmírně vděčná všem, kteří ve mě věřili, podporovali mě slovem, skutkem nebo jen v myšlenkách. A zvláštní poděkování patří mé skvělé, trpělivé modelce, bez které by tento příběh byl úplně jiný».

Larisa

«Když jsem vystupovala na pódium, srdce mi bušilo tak, jako by se celý svět na okamžik zastavil. Moment, kdy zaznělo mé jméno a předali mi medaili — nedá se to popsat slovy. Bylo to štěstí, hrdost a vděčnost zároveň. Druhé místo mezi tak silnými a talentovanými mistry je pro mě velká čest. Konkurence byla čestná, živá, inspirující. V tu chvíli jsem pocítila, že všechno, k čemu jsem směřovala — nemarně».

Kateryna

«Když jsem uslyšela své jméno, mé emoce nepoznaly hranic. Především jsem pocítila šok, údiv a překvapení. Ale pak se to přerodilo v malou hrdost na sebe. A vůbec hrdost na to, že jsem vůbec na šampionát přišla, nebála se a ještě obsadila 3. místo; v mém profesním životě s vlasy je to vůbec moje první medaile a také můj první šampionát Level Up. Ale řeknu upřímně, že tento šampionát mi dodal víc sebevědomí v mém konání a otevřel mi oči, že když se hodně chce, lze v životě dosáhnout všeho. A teď vím jistě, že to byl první, ale ne poslední můj šampionát i ocenění».

Andzhela